Nechte se provést rozlišnostmi mezi českými a skandinávskými vánočními svátky. V zasněžené Skandinávii nosí dětem dárečky malí skřítci nebo vousatý dědeček. Znáte význam nalezené mandle v tradiční rýžové kaši? Prozradíme vám tradice a zvyklosti severských zemí.
Vánoční nadílka
Seveřané stejně jako my slaví, hodují a rozbalují dárky 24. prosince. Štědrý den je považován za vrchol vánočních svátků v mnoha zemích. Slavnostní den začíná obvykle už od rána speciální snídaní, pokračuje programem, vrcholí společnou večeří a rozdáváním dárků.
Julemanden, Jultomten a Julenissen, nebo Joulupukki. Pro někoho neznámé postavičky, pro jiné symboly Vánoc. Ano, tito skřítci a vousatý dědeček Joulupukki jsou obdobou našeho Ježíška.
-
Joulupukki
chodí po štědrovečerní večeři a hodným finským dětem naděluje dárky. Doslova se překládá jako “Vánoční kozel”. Název vychází z dávné historie, kdy se muži převlékali do kožešin, tvář zakrývala maska a hlavu zdobily rohy z větviček. V převleku připomínající kozla se vydávali do vesnic a čekali dobroty na uvítanou.
-
Julemanden, Jultomten a Julenissen
malí skřítci úřadující v ostatních skandinávských zemích. Julenissen naděluje dárky v Norsku, pověst o malém skřítkovi pochází již z 18. století. Dánský Julemanden rozdává dárky malým dětem po večeři 24. prosince, jeho historie je však relativně krátká. Dříve byly dánské svátky spojovány s elfy Nissera. Jultomten známý jako “Švédský otec Vánoc” nosí dárky během pozdního odpoledne na Štědrý den.
Štědrovečerní hostina
Přípravy na oslavy během svátků vánočních probíhají během celého adventu. Téměř všude jsou Vánoce symbolem společně strávených chvil s rodinou či přáteli, ale také sklenkou dobrého pití a tradičních pokrmů. Smažený kapr, bramborový salát či houbový kuba jsou nám všem velice známá jídla. Víte, na čem si během Vánoc pochutnávají Skandinávci?
Švédové milují velké hostiny a stoly plné jídla tzv. julbord. Stůl oplývá obrovským množstvím sladkého i slaného. Tradiční nakládané a marinované ryby, salát z brambor či řepy nebo pečená šunka a Janssonovo pokušení. Pomyslnou třešničkou na dortu je rýžová kaše s ovocem či šlehačkou a jedna speciální porce s mandličkou. K rýžovému dezertu se váže jedna vánoční tradice. Ten, kdo najde v rýžové kaši mandli do roka se ožení nebo vdá.
Norové se scházejí u prostřeného stolu v podvečer 24. prosince. Na sváteční stůl servírují oblíbené tmavé pivo juleøl a jako hlavní pokrm ribbe nebo pinnekjøtt.
Ribbe je bůček s kysaným zelím a bramborami. Pinnekjøtt jsou jehněčí žebra speciálně upravená sušením a uzením. Součástí hostiny jsou také ryby, vánoční šunka, ale i sladké laskominy, především marcipánové figurky a koláčky.
Finové začínají již ráno oblíbenou sladkou snídaní v podobě rýžové kaše, kterou podávají s máslem, cukrem a skořicí. K večeři na Štědrý den zasedá celá rodina k slavnostnímu stolu joulupöytä. Obvykle se servíruje jako hlavní chod louhovaná ryba lipeäkala s bílou omáčkou a další druhy marinovaných a nakládaných ryb. Oblíbené jsou různé druhy zapečené zeleniny. Po hlavním chodu se podávají koláčky s povidly ve tvaru hvězdy.
Tradiční program
Krájení jablka, lití olova nebo pouštěn lodiček - oblíbené české tradice. Skandinávské vánoční zvyklosti jsou těm našim docela podobné. Vánoční stromeček zdobí 24. prosince ráno stejně jako mnoho rodin v České republice.
Švédské rodiny odpoledne sledují klasické pohádky. Po rozbalení dárků tančí a zpívají kolem stromečku. Svátky končí až “Dvacátým vánočním dnem” na sv. Knuta, který připadá na 13. ledna. V tento den se vyhazují stromky a uklízejí vánoční dekorace.
Zatímco Finové v odpoledních hodinách chodí na hřbitov zapálit svíčky za své nejbližší. U štědrovečerního stolu se scházejí kolem 17h. Tradičním zvykem ve Finsku je návštěva sauny před či až po slavnostní večeři.
 |
Toužíte po inspiraci a nápadech? |