Blížící se velikonoční svátky vycházejí z křesťanské tradice. Seveřané většinou svátky jara slaví aktivně na horách či odpočinkem. S prodlužujícími se dny utíkají obyvatelé Skandinávie do přírody a užívají si první sluneční paprsky. Někteří si však stále zakládají na tradicích a zvycích své země. Inspirujte se tradicemi tamních obyvatel a vyzkoušejte dánská “špinavá vejce” nebo norské velikonoční koláče påskekake.
Dekorace: Ve znamení barvy slunce
Tradiční velikonoční výzdoba v severských zemí se nese v tónu žluté. Ta symbolizuje slunce, které během dlouhých chladných dní chybělo snad každému. Žlutá kuřátka zdobí okenní parapety, jídelní stoly i terasy. Keramické vázy vyplňují čerstvé narcisy, krokusy i tulipány. Jarní příroda se pomalu dostává do každého domova. Samozřejmostí jsou také malovaná vajíčka, březové větvičky či malí zajíčci a jehňátka.
Velikonoční dekorace ve skandinávském stylu jsou hravé a pestré. Vsaďte na zemité tóny v kombinaci se žlutou a zelenou. Barevná vejce umístěte do košíků z přírodních materiálů. Závěsnými dekoračními vajíčky ozdobte vrbové větvičky v interiéru, ale i na zahradě.
Pokrmy: Laskiaispulla, mämmi a mnohem více
Jídlo neodmyslitelně patří ke svátkům jara. Velikonocům předchází 40 denní půst, který začíná Popeleční středou a končí Velkým pátkem. Půst v dnešní podobě lze využít k očistě těla či omezení některých potravin. Následující oslavy se bez tradičních pokrmů neobejdou. Ozdobte slavnostní tabuli a podávejte oblíbené pokrmy na dřevěných podnosech a sněhově bílých talířích, které Seveřané milují.
Ve všech skandinávských zemích jsou oblíbená vajíčka. Jejich spotřeba během velikonočních svátků ohromě stoupá. Oblíbená jsou na mnoho způsobů - na hniličku, omeleta, na tvrdo, volské oko i čokoládová.
Skandinávci, především Finové se neobejdou bez laskiaispulla, která svým vzhledem připomíná náš větrník. Laskiaispulla jsou malé bochánky s náplní ze smetany a vrstvy džemu či povidel. Povrch je posypán silnou vrstvou cukru. Na stole Norů nesmí chybět koláče påskekake, které se zdobí marcipánem.
Svou tradici na velikonoční skandinávské tabuli má také velikonoční pivo, většinou tmavé a kořeněné. Součástí radovánek jsou různé druhy pálenek, klasické, s příchutí chilly nebo lékořice.
Dánové podávají slané tartaletky plněné kuřecím masem a chřestem či špinavá vejce neboli skidne æg, která se podávají s žitným chlebem.
Skidne æg též špinavá vejce
Ingredience:
- 4 - 6 vejce
- 2 lžíce másla
- 3 polévkové lžíce hladké mouky
- 5 dl mléka
- 1 lžička hořčičného prášku
- 2 - 3 polévkové lžíce hrubozrnné hořčice
- Sůl a pepř
- Slanina na ozdobení
Postup:
- Nejdříve uvaříme v hrnci všechna vejce. Vaříme cca 5 minut.
- V pánvi rozpustíme máslo, přidáme mouku a hořčičný prášek. Mícháme, dokud nevznikne hustá hmota.
- Následně po troškách přiléváme mléko a necháme dobře provařit (musí se vařit, aby se rozpustila mouka).
- Mezitím nakrájíme slaninu na kostky a opečeme ji na pánvi.
- Do omáčky přidáme hořčici. Vzniklou směs za stálého míchání necháme 5 minut vařit.
- Dochutíme solí a pepřem.
- Servírujeme vejce rozkrojená napůl s omáčkou, žitným chlebem a řeřichou.
- Na závěr posypeme opečenou slaninou.
Zvyky: Velikonoční detektivky a malí koledníci
Påskekrim, typické norské velikonoční krimi příběhy. Napínavé kriminálky během svátků jara zaplavují knihkupectví, trafiky, ale také norské televizní stanice. Během svátků TV stanice vysílají detektivní pořady, které Norové milují. Oblíbili si tuto tradici natolik, že jsou krátké napínavé příběhy či hádanky natištěny na krabicích od mléka. Během snídaně luští tyto záhady a společně se baví.
Hon na čarodějnice je typický pro švédské dějiny. V období Velikonoc si děti oblékají kostýmy čarodějnic. Obličeje si barví na červeno a uvazují si šátky kolem hlavy. V převlecích chodí od domu k domu, koledují a za odměnu dostávají maličkosti v podobě sladkostí.
 |
Toužíte po inspiraci a nápadech? |